U zesnulého muže po transplantaci prasečího srdce objevili zvířecí virus

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru, napsal deník The New York Times.

Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.

Odhalení zvířecího viru v lidském těle s prasečím orgánem podněcuje obavy z transplantace zvířecích orgánů. Podle kritiků by jejich rozsáhlé využití mohlo usnadnit přechod zvířecích patogenů na člověka.

Vědci objevili pět druhů bakterií, které by mohly souviset s rakovinou prostaty, varovali ale před příliš mnoho satelity na orbitě
Bennettovi letos v lednu lékaři transplantovali srdce prasete, které bylo geneticky modifikováno tak, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout. Jelikož organismus nové srdce okamžitě neodmítl, případ vzbudil naději, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.

Podle lékařů z Marylandské univerzity bylo prase několikrát testováno na přítomnost virů. Takové testy však odhalí jen aktivní infekce, ne spící viry, které se mohly ve zvířeti ukrývat.

Prasečí cytomegalovirus lékaři poprvé u Bennetta objevili 20 dní po transplantaci srdce. Množství bylo ale tak malé, že bylo považováno za laboratorní chybu. Zhruba 40 dní po operaci se Bennettův stav zhoršil a identifikované množství viru v jeho těle prudce vzrostlo.

„Přítomnost DNA viru v těle pacienta mohla přispět k náhlému zhoršení jeho stavu,“ řekl listu The New York Times Bartley Griffith, lékař fakultní nemocnice Marylandské univerzity. „Nebyl ale žádný důkaz pro to, že by se u pacienta rozvinula aktivní infekce, nebo že by jeho tělo odmítlo (transplantované) srdce,“ řekl Griffith. „Spící virus se mohl přes transplantované srdce dostat z prasat do těla pacienta,“ dodal.

Shot of a team of surgeons performing a surgery in an operating room

Lékaři začali muži podávat antivirotika a imunoglobulin, nové srdce se ale naplnilo tekutinou, v objemu se zdvojnásobilo a přestalo pracovat, takže Bennett musel být napojen na mimotělní oběh a 8. března zemřel.

Doktor Griffith a jeho kolega Muhammad Mohiuddin ve čtvrtek řekli deníku The New York Times, že Bennettovo úmrtí je „zarmoutilo, ale neodradilo od používání zvířecích orgánů k záchraně lidských životů“. „Je to okamžik, ze kterého se musíme poučit. Víme, co se stalo, a budeme pravděpodobně schopni se tomu v budoucnu vyhnout,“ uvedl Griffith.

Exit mobile version